PROČ vůbec jíst doplňky stravy?

• Někdy se setkáváme s názorem, že stačí jíst pestrou stravu, abychom naše tělo zabezpečili dostatečným přísunem výživných látek, vitaminů a minerálů. Náš organismus potřebuje denně cca 90 výživných složek, které by měl získávat z každodenní stravy: tj. 60 prvků, 16 vitaminů, 12 základních aminokyselin a 3 základní mastné kyseliny.

• Jíme každý den ovoce, zeleninu, obiloviny a další. Přemýšlíme ale nad tím, že půda, na které se tyto plodiny pěstují, je přecpána pesticidy, fungicidy a herbicidy?

• Rozvoj zemědělské výroby je doprovázen plošným znečištěním země, ohrožením spodních vod, kontaminací potravin a zátěží populace cizorodými a toxickými látkami. Negativně také působí eroze půdy a udusání povrchu půdy spojené s opakovaným používáním těžkých strojů.

• Díky umělému přihnojování dodáváme do půdy JEN tři základní složky: dusík, fosfor a draslík. Z půdy se ale do rostlin dostává více než 60 dalších složek. Odkud se mají vzít, když už v půdě nejsou a dodávají se jen 3 výše zmíněné složky? Půda je doslova „jalová“ a chybí v ní především minerály.

• Dochází k nešetrnému zpracování rostlinných a živočišných zdrojů jako např. konzervace, rafinace, výroba polotovarů, dochucování umělými přísadami apod.

• Zemědělské aktivity, převážně chov dobytka, poškozuje kvalitu ovzduší. Přežvýkavci jsou významným zdrojem emisí metanu, což je plyn způsobující skleníkový efekt. Data Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy uvádějí, že např. Polsko má kvůli přežvýkavcům 30% těchto emisí.

• Zemědělství je zasažené urbanizací a neřízeným rozvojem dopravních infrastruktur (silnice, tratě atd.). Kyselé deště a některé polutanty (NO2, těžké kovy atd.) podstatně snížily výnosy, způsobily ztrátu druhové rozmanitosti, ztrátu predátorů, kteří chrání plodiny proti škůdcům. Zasolení půdy způsobilo neplodnost půdy na tisících hektarech.

• Dovozové ovoce a zelenina se trhají ještě nezralé, cestují spoustu kilometrů – kolik vitaminů a minerálů asi mají, když dorazí na náš stůl?

 

 

 

 

Vědci konstatují, že biologická hodnota potravy se postupně díky výše uvedeným jevům SNIŽUJE. Snižuje se kvalita obilovin, snižuje se obsah vitaminů a minerálů v ovoci a zelenině. Kolik bychom tedy museli sníst potravy, abychom správně vyživovali naše tělo?! Měly by to být spousty kilogramů zeleniny, ovoce a obilovin... Je to ale možné?

Už jste se jistě setkali s pojmem POTRAVNÍ ŘETĚZEC. Ten se definuje jako přenos látek a energií mezi různými organismy v rámci přijímání potravy. Zkusme si dosadit výše uvedené informace do pomyslného koloběhu potravního řetězce… Co tedy vlastně jíme?

 

Naše tělo má i vyšší nároky na živiny kvůli tomu, že:

• mnohem více zatěžujeme organismus stresem, napětím a každodenním shonem

• méně se pohybujeme, naše tělo má výrazně nižší fyzickou zátěž

• přijímáme více tuků, cukrů a živočišných bílkovin

• ovlivňuje nás komplex nepřirozených chemických a syntetických látek – s vodou je pijeme, se vzduchem dýcháme a z půdy je přijímáme v jídle (viz info výše)

 

 

Jaký je rozdíl mezi přírodními a syntetickými potravními doplňky? Porovnávejme chvíli levou a pravou stranu tabulky:

 

Přírodní:	Syntetické:
drahá produkce (koncentrát sloučenin) vysoká cena vstřebává se 70 - 90 % podáváme malé dávky podáváme 1/10 - 1/20 dávek syntetických nemá vedlejší účinky silný účinek	snadná produkce nízká cena vstřebává se 4 - 6 % nutné velké dávky má často vedlejší účinky často ani nemá účinek

Po zkušenostech z praxe , z literatury i mnoha kurzů a přednášek preferujeme a doporučujeme potravní doplňky přírodního původu hlavně s obsahem fytofaktorů.

 

Co jsou to Fytofaktory?

 

Tyto sloučeniny sestávají z jednoho nebo více vitaminů, minerálních sloučenin, rostlinných složek, vlákniny, antioxydantů na přírodní bázi a z dalších fytochemikálií. Jedině tyto koncentráty dokáží dodat tělu široké spektrum živin na rozdíl od izolovaných či syntetických vitaminů či minerálů, které nemůžou v organismu působit tak , jako sloučeniny v rostlinách.

 

V přírodě (ve stravě) se vitaminy zřídka vyskytují jako osamocené molekuly, jako chemická individua. Většinou jsou navázány na další biologicky účinné látky, které zvyšují jejich účinnost, zlepšují jejich využití a celkově příznivě ovlivňují působení vlastního vitamínu. Proto je tak důležité používat rostlinné koncentráty s fytofaktory v potravinových doplňcích.

Tato nepříliš radostná fakta nás vedou k jednoznačné odpovědi: Je důležité DOPLŇOVAT naši stravu o vitaminy a minerály. Otázkou je, JAK KVALITNÍ tyto látky jsou. Jelikož NENÍ VITAMIN jako VITAMIN a není MINERÁL jako MINERÁL.